Budou NFT po 70 letech bezcenné? Problém s autorskými právy
4 min readDlouhou dobu znalo NFT jen pár zasvěcených milovníků kočičích motivů, ale to se mělo náhle změnit, když první velkolepé aukce vzbudily zájem médií. Umělci jako Beeple prodávají svá digitální díla v tokenové podobě za miliony a sbírky jako Bored Ape Yacht Club praskají ve švech. NFT zasáhly nerv. V duchu digitalizace tvoří nezaměnitelné tokeny ideální rozhraní pro marketing a distribuci umění, hudby a memů – internetovou kulturu lze monetizovat. Pro spekulanty a investory představují investici, umělci doufají v trochu finanční svobody a platformy pilně vydělávají peníze obchodováním. Ale NFT by mohly z dlouhodobého hlediska skončit jako hra s nulovým součtem.
NFT a problém s autorskými právy
Protože jedna otázka zůstává v nezvladatelné houštině NFT nezodpovězena: Mohou tokeny skutečně dodržet to, co slibují? A konečně, klíčový argument pro nákup NFT spočívá v převodu vlastnických práv a práv na využívání zastoupených obrazových a hudebních titulů. Metadata NFT zaručují vlastníkovi, že se jedná o jedinečné dílo, podepsané umělcem a autorizované k dalšímu použití.
Tento příslib hodnot by však mohl kolidovat s českou legislativou. Protože veškerý umělecký obsah, ať už se jedná o obrázky, hudební díla nebo naivní pixelarty, je chráněn autorským právem. A to má poločas rozpadu: 70 let po smrti autora uplyne ochranná lhůta, práva na využití jsou automaticky ve veřejné doméně.
Jistě jen velmi málo kupujících se pravděpodobně během svého života setká s takovou ztrátou práv. Tím se však dědictví stává bezceným. I když NFT přežijí na blockchainu, jejich hodnota v podobě užívacích práv bude dlouhodobě erodovat. Visí tedy nad trhem NFT mocný Damoklův meč?
Právní postavení je zjevně nejednoznačné
Faktem je: Každý, kdo si myslí, že NFT mu také dává výhradní a trvalé vlastnictví digitálního uměleckého díla, se mýlí. Právní stav je jasný – „dílo, jehož doba ochrany autorským právem vypršela, se podle zákona stává veřejným vlastnictvím“. NFT nejsou výjimkou: „Token nebo ne, třetí strana by ho mohla použít, například pořízením snímku obrazovky a jeho vytištěním na hrnek a k marketingu“.
Ale jakkoli je situace ohledně doby ochrany jasná, stále existují určité mezery v autorském zákoně, který pochází z doby, kdy byly ještě v módě psací stroje.
Zajímavá je právní otázka, co se rozumí vlastnictvím. Na konvenčním trhu s uměním se to týká samotného uměleckého předmětu, přičemž autorská práva na použití často zůstávají umělci, takže je lze uplatňovat také prostřednictvím výtvarného umění. V NFT lze vlastnictví chápat jako převod výhradních autorských práv na nového „vlastníka“.
Problematické může být také kritérium originality. Protože pod autorská práva spadají pouze díla, která mají určitý stupeň „kreativní výšky“ – dalo by se také říci: osobního kontaktu. Je zřejmé, že toto již tak vágní kritérium naráží v době copy-paste digitálního umění na své hranice. Zdá se tedy, že NFT generované AI nespadají pod autorská práva jako taková. NFT generátory lze odepsat i jako pěknou vychytávku bez přidané hodnoty.
Právě kvůli mnoha nezodpovězeným otázkám hrozí sektoru NFT, že se vytvoří obrovská bublina.
Google registruje ochrannou známku pro „nezaměnitelnou planetu“
- Za jakých okolností by se kryptoměny mohly stát bezcennými a zaniknout - 19 dubna, 2024
- Lze považovat kryptoměny za Ponziho schéma? - 18 dubna, 2024
- P2E hra Honeyland, ve které se staráte o vlastní včelstvo, spustila kampaň Play-to-Airdrop - 17 dubna, 2024
