Mohou neuronové sítě skutečně myslet jako lidé?
5 min readObsah Článku
Když lidé mluví o umělé inteligenci (AI), která simuluje lidské myšlení, obvykle mají na mysli specifický typ AI nazývaný neuronové sítě. Neuronové sítě jsou v podstatě navrženy jako lidský mozek s tisíci algoritmických uzlů, které zpracovávají data nezávisle, ale koordinovaně.
Skutečnost, že tato podobnost existuje, však neznamená, že umělá inteligence vyvinula schopnost lidského myšlení. Mezi přirozeným a umělým mozkem je mnoho rozdílů, a to jak ve struktuře, tak v rozsahu. To znamená, že máme před sebou ještě dlouhou cestu, než se AI přiblíží síle a složitosti lidské mysli.
Rychlá a výkonná umělá inteligence
Umělé neuronové sítě (ANN) jsou užitečné v široké řadě aplikací. Díky jejich schopnosti velmi rychle analyzovat složité datové vzorce jsou lepší než jiné typy AI v rychle se měnících situacích, jako je autonomní provoz vozidla a dialog v reálném čase.
Podle Akashe Takyara, generálního ředitele společnosti LeewayHertz, vývojáře digitálních řešení, se většina architektur neuronových sítí skládá z několika vrstev, uzlů a funkčních prvků. Tato struktura pomáhá zvládnout zkreslení, ztrátu dat a aktualizace.
Ve většině případů jsou tyto návrhy inspirovány neurony, synapsemi a hierarchickými strukturami lidského mozku. Vstupní data protékají každou vrstvou ANN, kde jsou zpracována a převedena na nějakou formu výstupu – obvykle rozhodnutí, doporučení nebo předpověď.
Tímto způsobem je to stále počítač, který zpracovává bity a bajty, ale cesty, které používá k převodu nezpracovaných dat na využitelnou inteligenci, jsou složitější.
Trénink mozku
I když se to může zdát podobné simulovanému lidskému mozku, nedávné studie naznačují, že tomu tak nemusí být. Tým z MIT nedávno prozkoumal více než 11 000 neuronových sítí a zjistil, že vykazují buněčnou zpracovatelskou charakteristiku lidského myšlení pouze tehdy, když k tomu byli speciálně vyškoleni.
Výzkumný spolupracovník Rylan Schaeffer vysvětlil:
„To, co naznačujeme, je, že k dosažení výsledku mřížkové buňky museli výzkumníci trénující modely integrovat tyto výsledky se specifickými, biologicky nepravděpodobnými možnostmi implementace.“
Bez těchto omezení jen málo sítí vyvinulo aktivitu podobnou buňce, kterou lze použít k předpovědi skutečné funkce mozku, která se přirozeně vyvíjí bez předpokladů.
Tento výzkum naznačuje, že neuronové sítě do značné míry napodobují lidský mozek. Pokud mají správné parametry, mohou produkovat výsledky založené na přirozených nervových drahách.
Rozdíly v učení
Dalším důležitým rozdílem mezi neuronovými sítěmi a živými mozky je způsob, jakým se učí. Podle Maxima Baženova, Ph.D. a profesora medicíny na Lékařské fakultě Kalifornské univerzity v San Diegu přepisují ANN stará data, když přicházejí nová data, zatímco mozky se neustále učí a absorbují nová data, aby lépe porozuměly.
To vede v neuronových sítích k fenoménu zvanému „katastrofické zapomínání“. To způsobí, že náhle selžou u dříve známých úkolů nebo změní předpovědi, které byly kdysi přesné. Kupodivu jedním z řešení tohoto problému je integrace jednoduché biologické funkce do umělého modelu: spánek.
Střídáním tréninkové rutiny mezi vrcholy nových dat a offline obdobími vědci vidí pokles katastrofického zapomínání, protože model přehrává staré vzpomínky bez použití starých tréninkových dat. To napodobuje stejný druh „synaptické plasticity“, ke kterému dochází, když spíme.
Navzdory těmto podobnostem faktem zůstává, že lidský mozek je mnohem výkonnější než i ta nejpokročilejší neuronová síť.
Když se vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě rozhodli zjistit, jak složitá by musela být neuronová síť, aby odpovídala výpočetnímu výkonu jediného lidského neuronu, byli výsledky šokováni. Zatímco některé neurony jsou ekvivalentní „mělkým“ neuronovým sítím, což znamená, že nemají vysoce vrstvené architektury, neurony v mozkové kůře vyžadují hluboké, sedmivrstvé sítě, přičemž každá vrstva obsahuje až 128 výpočetních jednotek.
A to je jen pro jeden neuron. V průměrném lidském mozku je více než 10 miliard neuronů, z nichž každý vyžaduje hluboké sítě pěti až osmi vrstev. V tomto světle má počítačová věda před sebou ještě dlouhou cestu, než dokáže vytvořit umělý ekvivalent lidského mozku.
Závěr
Umělá inteligence, kterou dnes máme, dokonce i ta po vzoru lidského mozku, je stále v plenkách a není zdaleka tak intuitivní a intelektuální jako náš mozek. Spíše než být hrozbou, může umělá inteligence výrazně zlepšit naše vrozené kognitivní schopnosti – a ano, jako přirozený mozek lze tyto schopnosti stále používat pro dobro nebo zlo.
6 nejlépe placených pracovních míst v kybernetické bezpečnosti 2023
- Co je Polygon (MATIC) – Vše, co potřebujete vědět - 10 května, 2024
- Nízká kapitálová základna bank může být nebezpečná - 30 dubna, 2024
- Zapojte se do Illuvium Beta 4 a zúčastněte se nadcházejícího airdropu v hodnotě 25 milionů dolarů - 22 dubna, 2024
