17 června, 2021

ECB: Bitcoin je riskantní a spekulativní, centrální banka přirovnala krypto k tulipánové horečce

7 min read

Bitcoin je riskantní a spekulativní aktivum, uvádí Evropská centrální banka (ECB) ve svém nejnovějším přehledu finanční stability (FSR).

Zpráva, která analyzuje ekonomické scénáře v eurozóně během pandemie Covid-19, uvádí, že hospodářské oživení bylo zpožděno kvůli třetí vlně. Některá odvětví byla ovlivněna více než jiná. Patří mezi ně obchod, doprava, cestování, umění a zábava. Ostatní odvětví se však rychle zotavují.

V každém případě by pokrok v očkovacích kampaních měl během roku 2021 pomoci oživení ekonomické aktivity.

V investiční části si zpráva všímá toho, co se stalo v lednu, pokud jde o Gamestop, ačkoli to výslovně nezmiňuje. Zpráva zmiňuje, že malí investoři, koordinující se na sociálních sítích, nakupovali a zvyšovali ceny akcií s nízkou kapitalizací, což vedlo k velkým ztrátám. Zmínila také bankrot hedgeového fondu Archegos Capital Management. Ten svým počínámím, slabým zajištěním zapříčinil milardové ztráty největším bankám po celém světě.

Tato epizoda posloužila ECB ke zdůraznění, že:

“Intenzivní spekulace mohou způsobit, že finanční instituce utrpí koncentrované ztráty.”

Těžba Dogecoinu se softwarem Unmineable krok za krokem

ECB o Bitcoinu

Ve, zprávě Evropské centrální banky je uvedeno:

“Byl pozorován také obnovený zájem o krypto-aktiva, i když se zdá, že rizika pro finanční stabilitu jsou omezená. Nárůst cen Bitcoinu zastínil předchozí finanční bubliny, jako je „tulipánová horečka“ a jihomořská bublina v 17. a 18. století.”

Tulipánová horečka

ECB se uchyluje k historii a odvolává se na spekulativní tulipánovou bublinu v 17. století. V té době se Nizozemskem přehnalo tulipanové šílenství. Na jaře 1594 se zde podařilo vypěstovat první rostlinu, ovšem zpočátku o tulipány nebyl valný zájem. To se změnilo na počátku 17. století, kdy docházelo ke křížení jednotlivých barevných forem. Brzy poté získali jejich pěstitelé vážnost, protože o rostliny vzrůstal zájem a tulipánových cibulí bylo jen omezené množství.

Na ochranu obchodníků byl navíc přijat tulipánový zákon, na základě něhož hrozilo za poškození cibulí vězení. Také se konaly dražby cibulí a na tulipány se začínali specializovat i notáři. Navíc se s tulipány začínalo obchodovat i na burzách. Docházelo k uzavírání kontraktů na nákup určitého množství cibulí za stanovenou cenu po uplynutí 3, 6 či 9 měsíců. Během několika měsíců se tak mohl vstupní kapitál zvýšit až padesátkrát.

Svého vrcholu dosáhla Tulipánová horečka v letech 1636–1637. V této době se lidé nezdráhali pro nákup tulipánových cibulí prodat svůj dům. Zvyšovala se také cena cibulí. Pokud v roce 1624 stála jedna cibule vzácné sorty „Semper Augustus“ 1200 guldenů, v roce 1625 to bylo už 3000 guldenů a v roce 1636 dokonce 4600 guldenů, povoz a dvě klisny i s postrojem. Cibule velmi vzácné sorty „Místokrál“ pak stála 24 vozů s obilím, 8 vepřů, 4 krávy, 4 sudy piva, 1000 liber másla a několik beček sýra. V roce 1637 se dokonce objevil případ výměny pivovaru v Utrechtu (hodnota 30 000 guldenů) za 3 kusy vzácných cibulí. Ve stejné době se dal dům v Amsterdamu koupit přibližně za 10 000 guldenů. Právě v této době převýšila nabídka poptávku a ceny tulipánových cibulí začaly prudce klesat, praskla bublina s ničivými důsledky pro obchodníky.

Jihomořská bublina

Jihomořská se naopak týká společnosti South Sea Company, britské společnosti s ručením omezeným, založené v roce 1711, která měla konsolidovat a snížit náklady státního dluhu. Na začátku roku 1720 se kurz akcií společnosti pohyboval okolo 121 liber. Během debaty v parlamentu stoupla cena na dvojnásobek. Vedení společnosti, v jejímž čele stál John Blunt, se rozhodlo vypustit fámy, aby došlo k podpoře růstu akcií. Mezi tyto fámy patřilo uzavření dohody Anglie a Španělska o svobodném obchodu se španělskými koloniemi. Po této akci se lordi rozhodli návrh schválit a dne 7. dubna byl podepsán králem.

Ze začátku kurz příliš nerostl, protože investoři většinou toto rozhodnutí očekávali. Vedení společnosti se tedy rozhodlo vypustit další fámy o chystaných smlouvách se Španělskem. Následně se kurz akcií vyšplhal nahoru a společnost musela 12. dubna vydat milion nových akcií. V této době se kurz dostal na 300 liber za akcii. Následně vedení vyhlásilo výjimečnou 10% dividendu, což vyhnalo cenu na 400 liber za akcii.

Tento růst vyvolal boom ve vzniku nových společností, které slibovaly rychlé zbohatnutí. Nejednalo se jen o společnosti zaměřené na obchod se zámořím, ale také o značně podivné společnosti. Vrcholu pravděpodobně dosáhla Společnost k provozování velmi užitečné podnikatelské činnosti, kterou ještě nikdo nezná, které zájemci během šesti hodin upsali 1 000 akcií. Netrvalo ovšem dlouho a tyto bubliny postupně praskly.

Bank of England a Východoindická společnost následně akcionářům zaplatily určitou náhradu, ovšem dvě třetiny kapitálu definitivně ztratili. Při následném vyšetřování se zjistilo, že řada ministrů byla podplacena.

Stručně řečeno, ECB nevypadá příliš optimisticky, pokud jde o budoucnost Bitcoinu, soudě podle příkladů. Ve skutečnosti pokračuje:

“I když to bylo do značné míry způsobeno retailovými investory, rostoucí zájem projevují také někteří institucionální investoři a nefinanční společnosti. Jeho volatilita cen činí Bitcoin riskantním a spekulativním a jeho závratná uhlíková stopa a potenciální použití k nezákonným účelům jsou důvodem k obavám.“

Zdá se tedy, že opět převládá zaujatost, že Bitcoin se používá k nezákonným účelům. Zpráva však uzavírá:

„Kryptoměny stále nejsou široce používány k platbám a instituce eurozóny mají jen malou expozici vůči takovým finančním nástrojům, takže rizika pro finanční stability se v současnosti jeví jako omezená.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.